“Deme šmajchlovat”, pravil Žilvinas a vlezl si do postele.
“Zapni lechtáky!”, instruoval potom.
Klidný domácí víkend, utekl jedna dvě. Alelie s chřipkou a průjmem, dítě s průjmem v pátek večer prokládalo celkem veselé hraní zvracením padni kam padni, ze kterého bylo samo překvapené. Odvolal jsem tak cestu na obecní schůzi do Smilovic a staral se doma o rodinku.
Sehnali jsme taky konečně cisternový vagónek, který si Žilvinas přál z Tunisu.
“Mamí, ta cisterna je ale krásná!”, vzdychl pak dojemně později večer.
Z Islandu přijela Jitule s Vlkem, vybavena zase novýma historkama k neuvěření, ve kterých samozřejmě figurovaly drogy (Vlk snědl omylem sušenku s LSD, čehož si Jitule všimla tak, že seděl doma na gauči a pravil „mamí, tolik lidí! A všechno padá“) a sex (Jitule si momentálně přivydělává tantrickýma masážema). S Hopem by nás to i zajímalo, ale naše ženy by nám nejspíš Jitulinu tantrickou masáž k narozeninám nekoupily.
Seděli jsme u Olgy a pili víno a kafe a čaj, zatímco Vlk se Žilvinasem pobíhali okolo a střídavě si hráli nebo se navzájem krkounili o svá autíčka.
Olga se mě ptala nejsem-li depresivní. Že by jí to tak trochu přišlo.
V neděli večer potom ceny Vinyla v Lucerna Baru, které byly takové nějaké nemastné neslané, ale aspoň jsem konečně slyšel kapelu Vložte kočku, která mi přijde výborná.
A jedeme dál.