Jsem doma. Přijel jsem v pátek večer, cestou z letiště posílal Alelii na telefon svou momentální polohu a když jsem vystupoval z taxíku, za oknem mě očekávaly dvě siluety, nadšený Žilvináskův obličej že táta a že taxík. Zůstali jsme přes víkend v Praze, páč Žilvinas slehl přes týden bolením břicha, tak jsme to nechtěli pokoušet. Ono bylo taky mimořádně studené a deštivé počasí. Přesto mě to svrbělo po chalupě, teďka všechno roste jako o život a já bych kosil a plel a stavěl houpačku.
Včera hráli Alaverdi naposledy na Výletné s ulítlými Iguana Bob, co hrají doprovody k němým filmům. Vzpomněl jsem si na náš podobný projekt Fool There Was s ILLE předloni na Letní filmové škole a pak ještě v Aeru. To bylo pěkný. Mám obvykle po delší době nečinnosti nechuť se do toho zapojit zpátky, ale pak zase hrajeme a já si říkám, to je vlastně pěkný, viď, je to dobrá kapela a to hraní a ti lidi by ti chyběli.