Mojí babičce bylo devadesát dva. Pořád mám pocit, že leckdy uvažuje z celé naší rodiny nejjasněji, včetně mé generace. To je čéče už věk – koncem druhé světové války už to byla holka na vdávání, v roce 68 jí bylo přes čtyřicet.
Zařizování a zařizování. Produkce říjnové návštěvy Porno Para Ricardo se hroutí a já opakovaně odrážím návrhy abych se toho ujal sám, až mi to přijde srandovní. Rozjely se různé praktické domluvy kolem desky a turné ILLE. Někdy mě hněte, že i tam kde chci být hlavně muzikant, končívám často jako administrátor. A to ne proto, že bych v té oblasti vládnul nadpřirozenými schopnostmi (email umíme napsat všichni), ale spíš proto, že ostatní si snadno zvyknou na to, že to vždycky vyřeší někdo jinej. Štve mě ta nedůslednost. Asi hlavně proto, že s ní dost bojuju sám a ty promarněné šance a věci zmatlané na poslední chvíli mě potom straší.
Probudil jsem se před čtvrtou ráno, čilý a vyspaný, a nemohl znovu zabrat. Pak jsem si vzpomněl, že je potřeba odnosit pytle se sutí z rekonstrukce jednoho bytu, na což během dne těžko hledám čas. Tak jsem si vzal montérky a chvíli nosil pytle se sutí po liduprázdné temné ulici. Pak jsem si lehl zpátky, pes se kroutil radostí že jsem zase tam, koukal jsem jak Alelie, Žilvinas a Laime spí s otevřenýma tlamičkama a říkal si, že se těším až se všichni probudí a zase se pozdravíme. Je to oukej, tohle je dobrý, říkal jsem si.