Dny jdou dál. Dny dramat, například můj snad první tak-trochu-střet s Igorem, dramata kolem dokončované desky, nebo zjištění že nám sousedé bez ptaní přistavují na domě komín. Dny pracovního nestíhání, zase je toho nějak víc než stíhám odbavovat a přepisuju si ty úkoly ze dne na den. Aspoň že doma jsme v klidu.
Chili sazeničky rostou a cítím lehký náběh na včelaření, což jsem myslel že přijde až tak v pětapadesáti.