Month: June 2018

Koncert v Karlíně byl nad očekávání výbornej, lidí třeba kolem stovky, což je slušné. Ten konec června je vždycky smršť, přes víkend annual meeting, samá hogofogo večeře, až už si člověk trochu zoufá a rád by od tramezziny s limetovým olejem a vinného sabayone (nemám ponětí co z toho to bylo, na talíři je to všechno v podstatě obyčejné) utekl domů ke chlebu s máslem. Tomu se říká problém prvního světa. Pokračovalo to až do pondělka večer na americkou rezidenci, odkud nás Marcela vytáhla do dejvické nádražky, což to tak pěkně vybalancovalo. Včera jsme byli na první školní třídní schůzce (už je to tady) a pak jsem byl konečně doma a trávili jsme s Alelií večer dlouhý jako zamlada. Taky jsem šel spát úplně střízlivej, což je v té večírkové sezóně poměrně neobvyklá zkušenost.

Poslední dny před létem, snažím se odbavovat práci, abych si jí nemusel brát tolik s sebou, těším se na pár doufejme klidných týdnů.

 

Zašli jsme s Alelií do Sapori na Vinohradech a pak to vzali dlouhou procházkou kolem Grébovky až dolů do Vršovic. Pěkné, být takhle občas spolu sami, měli bychom to dělat častějc. Včera jsme měli zkoušku s ILLE u Kuby na Smíchově, což šlo vlastně dost dobře. Dneska koncert v Přístavu v Karlíně, který se nám podařilo zabookovat ve stejný čas jako  festival hned nad námi na kopci na Vítkově, kde budou hrát zadarmo Kapitán Demo a J.A.R. Tak doufáme, že je dneska v Praze dost jemných duší, na které to bude moc drsné a budou preferovat jít na ILLE za peníze.

Za necelou hodinu je letní slunovrat roku 2018 a začne se to už zase zkracovat.

 

Ve čtvrtek na mě chřipka padla naplno a já se potácel pod Ibalginem až do večera, kdy jsme měli koncert s Worm’s Rafination na Klamovce. A jak jsem se tam dvě hodiny intenzivně potil na pódiu, ono mě to zase přešlo a v pátek už mi bylo docela dobře. Byl to pěknej koncert, musíme to dělat častěji než jednou za čtyři roky. Vlastně mě hrát tenhle rokenrolový žánr pořád jde a baví asi nejvíc, i když už to moc neposlouchám. Platí to ale i třeba o Alaverdi, tam se čistě muzikantsky taky cítím přirozenějc než někde v indiepopu, kde si naopak často připadám trochu s nohou za krk.

O víkendu jsme už potřetí měli slunovratový mejdan na chalupě, kde zase přijeli trochu jiní lidé než loni a bylo to velmi pěkné, s asi dvanácti dospělými a podobným počtem dětí od čtyř týdnů do puberty. Filmy na šestnáctimilimetrové promítačce a bojovka byly obzvlášť úspěšné. Během toho víkendu došla voda ve studni a pak se ještě rozbilo čerpadlo. Jako obvykle, na konci jsme s Alelií byli spíš zralí na ještě jeden odpočinkový víkend než na začátek pracovního týdne, ale to je nevyhnutelné. Parádní víkend s fajn lidma, děkujeme, kamarádi!

Na baráku ve Veverkové začali po asi padesáti letech opravovat fasádu. Je devatenáctého června, v ulici po večerech pískají vlaštovky, celé léto je před námi, chili zraje a já mám na chvíli rande se svou ženou k pátemu výročí svatby.

 

Padla na mě má obvyklá mikrochřipečka, od čtyř ráno jsem se převaloval zpocený v posteli. Byli jsme se s dětma podívat na posvatební oslavě Denisy a Yaira ve Stromovce, což bylo velmi pěkné. Většinu času jsem tam prokecal s Pavlínou Schultz. 

 

O víkendu jsme byli na chalupě a spíš se tak jen plácali a já si konečně i odpočinul. Chili rostlinky to kupodivu přežily a  některé vesele plodí, tráva roste jako o život – tohle je to období růstu, který je skoro strašidelný. Taky mi tou dobou bylo třicetdevět, ale skoro jsem si ani nevšiml. Měli jsme zkoušku s Worm’s – trochu míň dobrou než tu předchozí, ale pořád dobrou. Říkáme Jakubovi, až budeš chtět ten groove skončit, tak udělej nějaký hodně výrazný gesto podle kterýho se můžeme ostatní chytit. Víš co? Zvedni obočí! Jakub má totiž velké a srostlé obočí, ze kterého si děláme srandu už přes dvacet let.

 

Dopadl jsem do Prahy rovnýma nohama a pořád jsem se ještě úplně nedohnal. Furt me trochu bolí v krku a navíc mě bolí ledviny, což je trochu divné. V pondělí jsme se stihli akorát přivítat s Alelií a dětma a hned jsem večer vytuhnul. V úterý to bylo trochu podobné, jen jsem se ještě učil repertoár a pil u toho mandalayský rum. Včera jsme měli zkoušku s Worm’s, kde nám to hrálo vysloveně dobře a ještě jsem pak přiblížil domů Davida Gaydečku, který mi přecházel před autem u Rudolfina. A teď jsem tady. Na balkóně rostou různé druhy chili, ale o tu druhou polovinu rostlinek, která je v tomhle hrozném suchu už tři neděle venku, jsem asi přišel. Uvidíme zítra. Což mi připomíná, že je vedro – je velké a suché vedro, už třeba ty tři týdny. Jako by byl konec srpna a ne začátek června.