Tohle léto se Alelii a dětem daří střídat různé chalupy a kamarády, takže v Praze prakticky nejsou. Což je rozhodně jenom dobře, i když pro mně osobně se ta atrakce slaměného vdovství v Praze po pár dnech omrzí a začne se mi po nich stýskat. Tenhle víkend jsem si vyzvednul rodinku v Luži a odvezl ji nejdřív k nám na chalupu a potom včera k Petře do Heřmanova u Teplé. A pak jsem jel zase do Prahy.
Nemám vlastně teď ani příliš společenskou náladu a nejradši bych okopával někde zahrádku a zavařoval maliny, kdybychom tedy nějaké měli. A nebo si četl. Ani do hudby mě to teď neláká. Je mi přitom fajn.