Poslední dva týdny proběhly v podivném oparu. Děje se toho mnoho najednou a přece je to nějaké nehybné.
Kromě rekonstrukce jednoho bytu na Letné se mění nájemníci hned ve dvou dalších.
Voda v rybníku je jako křen.
Píšu barmský projekt a to psaní je pro mě vždycky takový bolestivý proces plný střídavě úspěšného boje s prokrastinací. Takže to pak obvykle trvá déle než by muselo a víc to dře. Díky tomu taky odkládám různé další úkoly, které na mě potom skočí s o to větší urgencí.
Zítra letím do Jeruzaléma. Kupodivu i předminulý barmský projekt jsem dopsal tam. Ubytován v hotelu katolického institutu hned vedle zdí starého města (katolický-prosímtě-institut Jeruzalém, tam se jen tak člověk nepodívá!), seděl jsem po nocích v asketickém pokoji, kde byla jen postel, stůl, židle a krucifix na zdi a psal.