Konečně jeden klidný domácí víkend. Bylo docela teplo, vítr foukal po obloze zachmuřené šedé mraky a my jsme si vyšli na výlet na Říp. Upekl jsem chleba. Taky jsem v lavóru založil kimči, tentokrát i se sušenýma krevetama z Myeik, udělal nějaké bramborové placky a taky perníčky a taky boloňské špagety a noky a strašně pálivou omáčku á la tabasco. Tohle obsesivní zimní vaření mi taky už docela chybělo. Šli jsme s Alelií v sobotu večer na rande, nejdřív do Dim Sum Spot na Letné, a potom ještě do kina na nový film Jirky Havelky Vlastníci. Taky jsem se věnoval domácím pracem a šli jsme s Žilvinasem plavat.
Jsem nastydlej. Polykám vitamín C. Poránu medituju. Doznívá jetlag, chodím brzo spát a hodně brzo vstávám. Ta solitérní hodina nebo dvě ráno je cenný čas a dá se toho i dost udělat. Akorát by to pak někdy chtělo dorovnat siestou po obědě, což většinou nelze.
Taky jsme v neděli měli zkoušku s Worm’s na čtvrteční koncert. Bylo to fajn se zase vidět a fajn hrát na Les Paula přes Marshalla. Leč co s tím?