Co se všechno stalo za poslední dva měsíce. V podstatě nic zásadního.
Měli jsme na chalupě tradiční víkend s kamarády okolo slunovratu.
Měl jsem trochu volno začátkem července, ale moc jsem si neodpočinul.
Žilvinas odjel na první skautský tábor a vrátil se hnědým šátkem, už je to skaut a ne vlče. Byl očouzený ohněm a osmahlý sluncem a tak nějak celkově správňácký. Když jsem ho na perónu vítal, neubránil jsem se dojetí.
Byli jsme taky na čundru s dětma. Pět tátů, osm dětí. Laime nakonec nejela, ale snad ji ukecáme příště. Byli jsme dva dny ve Slavkovském lese, kde to je opravdu krásné, ale vyhnal nás déšť a mokro v botách. A tak jsme asi pěti vlaky a autobusy přes Sokolov, Chomutov, Most a Louny přijeli k nám na chalupu, kde parta dostala typický letní balíček včetně pizzy z pece, paddleboardu na rybníku a schovky v cestičkách na louce.
Pak jsme měli dva týdny volno, které jsme nakonec nestrávili treky kolem skandinávských jezer, ale částečně na chalupě, částečně u Aleliina bráchy na Moravě a částečně v mastňáckém all-inclusive hotelu na tureckém pobřeží. Přišla mi do emailu taková zvýhodněná nabídka a nakonec nám přišlo lákavé čtyři dny se jen válet a jíst. A děti si mohly užít švédské stoly, moře a další související prebendy. Suším bylinky na nově zpřístupněné půdě, postavil jsem střechu k nové hliněné peci. Dokonce se mi podařilo týden nečíst emaily a nakonec jsem si i odpočinul.
A teď jsem tu, slaměný v Praze a v přípravách na podzimní sezónu, která vypadá z pracovního hlediska obzvlášť našláple. Do konce září máme sedm koncertů s VTM, do toho nabušený programový kalendář, včetně cest do Indie a Jižní Afriky. Tím pádem tu nebudu když naše cácorka půjde do první třídy, ale holt mám práci, kde cestovat musím.