Jsem zpátky v práci a rozpomínám se co všechno musím udělat. Moc se mi do toho nechce. Užili jsme si hezké dva týdny v rodinném kruhu, nejdřív na chalupě a potom v Praze. Založil jsem asi pětadvacet kilo misa, hodně vařil, udělal pár vylepšení u rodičů a taky dětem v pokojíčku, uklidil různé zasunuté kouty, například špajz, nahrál demo pro VTM. Hodně plánovaných prací na chalupě se točilo kolem dřevorubectví, což se nečekaně vyřešilo tím, že se mi hned na začátku podařilo zničit řetěz na pile. Tím pádem jsem měl víc volno, bo v prosinci je chalupářský repertoár přece jen omezený. Včera jsem byl s dětma bobovat ve Stromovce a jezdil s Laime z kopce. Drncalo to. Večer jsem pak zcela nevinně změnil polohu ve vaně a hnul si s nějakou plotýnkou v kříži, ve stejném místě, které jsem si zranil před deseti lety, když jsem naštvanej tahal aparát ILLE. Není to strašné, ale není to ani úplně dobré a pohybuju se teď jako připodělaný stařík. Snad to brzy přejde. (Poučení – kdybys tehdy nebyl býval naštvanej, možná bys teď totok vůbec neřešil. Pomni až zase budeš chtět bejt naštvanej.)
A jaký byl rok 2024? Docela dobrý. Především jsme pokud víme zdraví a máme se rádi. Máma se v rámci možností docela stabilizovala. Babulce letos táhne na sto.
Byl jsem ve Washingtonu, na Maledivách, v Chorvatsku a Maďarsku, v Londýně, v New Yorku, na Sri Lance, v Tanzánii a v Jerevanu. New York byl vysloveně parádní, zejména jsem rád, že to podivuhodné město mohly zažít děti a taky Alelie.
Byl jsem na meditačním ústraní, což bylo opravdu skvělé.
Pořídili jsme si bosenskou psici Emu.
Zvládli jsme Kulový blesk a další změny v baráku veskrze úspěšně a bez dramat.
Po dvaceti letech jsme opustili Fordy a koupili si Škodovku.
Na chalupě jsme žádné zásadní práce nedělali a všechny sazenice kromě rajčat sežrali slimáci. Postavili jsme železnou pergolu, protože se začala rozpadat ta dřevěná. (Poučení – ta dřevěná sice stála nula korun neboť rostla v lese, ale nebyl bys na tom teď lépe pokud bys ji tehdy býval rovnou udělal trvanlivější? Pomni až zase budeš chtět dělat něco provizorního, že to jako bude levnější.)
S VTM jsme složili asi šest nových věcí, z čehož tři už hrajeme živě.
Jinak se myslím v našem mikrosvětě nic zásadního nestalo, za což jsem v dnešní době spíš vděčný.