V Prištině jsem potkal různé fajn lidi, i když můj celkový názor to zásadně nezměnilo. Je to země, kde už se vyzkoušelo leccos, legislativu mají modernější a parádnější než ve Skandinávii, jen ji pořád nějak odmítá naplňovat ta realita. Najít něco, čemu lze v té poměrně krátké době jednoho programu smysluplně pomoct, je proto oříšek. Je to asi jediné místo na světě mimo Arkansas, kde stojí socha Billa Clintona. Nejdřív bylo docela teplo, třeba patnáct stupňů, pak se ochladilo.
Hráli jsme ve čtvrtek s ILLE a Sebedrásem v Potrvá na Hradčanské, náš první koncert od února 2020. Byl fajn, byl dobrý, takový střední.
O víkendu jsme zazimovali chalupu. Bylo mokro a mlžno, rybník po výlovu byl pořád skoro vypuštěný, volavky stály na měkkém bahnitém břehu. Sázel jsem na vlhký svah křen a kostival, který jsem nadloubal po okolí. Vypustil jsem vodu a vyčistil okapy od listí, Alelie pokryla růže a levandule chvojím. Po čtvrté odpoledne se stmívá. Začíná zima. I to má něco do sebe, a nejenom proto, že potom je jaro.