A zase jedu, do Barmy už – tyjo – po deváté. Tentokrát žádné vzrušující přestupy v Hong Hongu nebo Singapuru, ale aspoň tam budu dřív.
Zdály se mi po delší době sny – něco jak jsme vyjeli ze základny do prašné afhgánské nebo mimozemské vesnice a chtěl jsem jim půjčit lednici, ale oni si ji tam hned namontovali napevno, a jak jsem potom doháněl skupinku v husím pochodu, brouzdaje vodou na cestě k velikánské skále, kudy vedla cesta zpět. Taky tam bylo něco s tátou, ale to už si nemůžu vzpomenout.
Táta měl narozeniny a byl to jinak docela pracovitý týden, ale já se držel po večerech doma, protože je to teď vzácné.
Hráli jsme s ILLE v Tisé, což je dneska taková horolezecká vesnice pod skalami. Což má vliv na demografii, člověk tam potkává takové hezké a ošlehané lidi. Vyvezli jsme babulku do Stromovky podívat se na rododendróny.
Jeli jsme aspoň na den na chalupu, už je to jako v létě. Dost se těším, až bude hotová stavba koupelny a ten věčný čurbes konečně zmizí.