Alelie vyrábí z kusu prkna vorvaně do našeho pokoje, kterému z nouze říkáme cestovatelský, protože tam už skončil barmský jeptiščí slunečník, hliněná sova a velká theravada buddhistická vlajka.
Slíbil jsem jí to nahrubo oříznout motorovou pilou, ale pak jsem si to rozmyslel – daleko lepší nástroj na obtažení kontur bude přímočará pilka lidově zvaná šukačka, tu mají sousedi.
Pak jsem si představil jak Alelie volá přes plot “Pane Charouz, nebyla by šukačka? Obtáhl byste mi vorvaně?” a řekl si, že to možná přecejen zkusím tou motorovou.
Máme se dobře. Laime včera ožužlala svou první mrkev.
Taky jsme hráli na hausbótu, natáčeli v Jinočanech, stavím hliněnou pec, pustil jsem si na nohu starý Fender kombo, psal jsem projekty jak divej, nebudou jabka nebudou švestky, začínají chladna z rána a těšíme se na podzim.