Jsem moc rád doma, i když jet lag byl tentokrát jako řemen. Do postele jsem se dostal ve středu v jednu ráno a probudil se už ve čtyři – kvůli časovému posunu a taky pracovními stresy. Ten výraz Laime, když se probudila a zjistila že jsem se kde se vzal tu se vzal v posteli, byl k nezaplacení. Šel jsem do práce, ale asi jsem to neměl dělat, a tak jsem šel po obědě zase domů. Odpadnul jsem hned v podvečer a teprve ve čtvrtek jsem se cítil plusminus normálně.