V pátek jsme šli s Alelií a taky s Hopem na skupinu Hm… do pozoruhodného podniku u Rafa na Hanspaulce. Vůbec ta Hanspaulka, to je tedy krásný svět sám pro sebe. Pak jsme ještě všichni tři seděli v Oku a hovořili o výchově dětí.
V sobotu jsem se jel podívat na chalupu jak pokračuje izolace stropu v kuchyni, odvézt tam nějaké věci a zkouknout, že tam není žádný průšvih. Vždycky je mi trochu úzko před poslední zatáčkou a očekávám jestli tam ten dům bude jak jsme ho nechali. Prasklina ve stěně v ložnici se podle všeho přecejen pomalu rozšiřuje. Možná budeme muset udělat sponu ve stěně. To máš pořád něco, tíha vlastnictví.
Těším se na jaro, těším se na sázení, i když mám pořád takový rozostřený pocit. A to teď důsledně každý den medituju. Jako právě tam, sám ve vyklizené a zabordelené kuchyni před velkým francouzským oknem. Ticho takové, až ti šumí krev v uších.
V neděli byl vysloveně den domácí, venku těsně nad nulou a olověná obloha. Nakonec jsme vyjeli aspoň na Babu a tam na louce na Babě hráli všichni na babu. Další úžasná čtvrť, kde jsem popravdě řečeno nikdy v životě nebyl. Pak jsme se podívali na Tři veterány a byl večer.
Chystám se na kapelní zkoušky, zase po delší době.