Dopoledne jsem pracoval a potom jel do Prahy vyprat, pro jídlo, pro vodu a další nezbytnosti jako například barvu na beton. Když nechceme, nemusíme odsud vystrčit nos déle než týden – pak nás k tomu dožene ta nutnost vozit pitnou vodu. Město jako takové mě neláká vůbec s jsem rád když jsem zase pryč, ale je fajn projet se autem (taková prostá věc!) a potom je nějak hluboce atavisticky příjemný i ten pocit lovce, který se vrací do jeskyně obtěžkán potravou a nástroji pro svou smečku.
Zabralo to celé skoro osm hodin (no, hodně to protáhla ta pračka a taky pokec s babulkou) a utratil jsem při tom překvapivé množství peněz. Ale vzhledem k tomu, že jsou to kromě pár trvalých příkazů jediné peníze které teď utrácíme, žijeme úsporněji než normálně. Což je taky fajn.