Alelie v neděli ráno poznamenala, že vařím vlastně pořád podobné věci a já se s tou nevinnou zmínkou propadl do existenciální chmury. Ať jsem se podíval kam jsem chtěl, najednou jsem viděl všechno v jiném světle – jsem osoba, která má sice spoustu chytrých novoročních řečí, ale ve skutečnosti je úplně jiná než si myslí.
Jsem kulinář, který má doma poličku kuchařek, ale dokola vaří jen kapkapy a rejži se zeleninou. Jsem jogín, který místo cvičení čučí na Breaking Bad, není schopen se soustředit ani půl minuty, kupuje si slaninu a chodí do špajzu ucucávat slivovici dokud ji celou nevypije. Jsem hudebník, který neměl kytaru v ruce dva týdny, poslední písničku složil někdy před rokem a nejbližší koncert má domluvený v červnu. Jsem pracovník, kterému na tom vlastně moc nesejde a příliš často míří na nejnižší přípustnou laťku. Jsem táta od rodiny, který občas nebývá moc doma, svého synáčka by měl daleko cíleněji rozvíjet a tak dále. Jsem velký budovatel chalupy, za kterého dělá všechno pan Brůna, a který tam sám za poslední měsíc stěží byl.
Zkrátka, přišel jsem si v ten moment jako podvodník a lhář.
Vyrazili jsme do krásných písčitých borovicových lesů u Staré Boleslavi a tam na vzduchu mě to zase přešlo.
Vrátili jsme se domů a já uvařil kapkapy.
O den dříve jsme byli s Marvinem na chalupě, protože se dotyčný upsal k manuální brigádě. Bylo neuvěřitelné počasí, patnáct stupňů, slunce, pádící mraky a silný vítr. Obstojný duben by to byl. Rozhrnuli jsme další část makadamu po cestě (to je práce jak v očistci!), odvozili kamení a hlínu, která vznikla vybouráním oken, staré stropní trámy jsme opřeli o zeď aby na ně nepršelo a přeházel jsem kompost (objevil jsem v něm zapomenutou hromadu písku). Porazil jsem taky tůji, která se nám tam nelíbila a ještě jsme jí letos dávali šanci (nepomohlo to) a spolu s ní jsme spálili taky staré vchodové dveře (rozpálilo se to tak, že se ohnula masivní kovová mříž a teklo sklo). V tom nesmírném bordelu jsme si pak postavili stůl s bílým ubrusem (“LDN Praha 6” – byl už tam před námi) a obědvali kulturně. Byl to pěkný den.
Dneska jsem se probudil s rýmičkou.