Sociálně izolovaný život.
Tříletá Laime se nedávno zasnila při vzpomínce na nějakou návštěvu: „Jé, to bylo jak u nás byla Janička!“ Chvíli se odmlčela a pak dodala: „To bylo blbý“.
Protože mám dlouhodobě rád ráchání ve studený vodě a říkám si, že by mi prospěl nějaký jasný kurz, kde mi budou říkat co mám dělat, i já jsem se rozhodl vyzkoušet Wim Hof Method. Šíří se to Čechama poslední rok jako epidemie a Jelen říkal, že u Vltavy v Braníku je to teď navečer v tý zimě a tmě samej cachtající se naháč. Přijde mi to fajn. Akorát mi poslední týden byla často taková lezavá zima, kterou si pamatuju z některých dřívějších období, kdy jsem se delší dobu sprchovával studenou vodou. Ale aspoň Alelie vidí že není jediná, kdo může chodit do postele oblečenej spíš jako na lyžák.
Roli v tom asi hraje i to, že mi v pátek vytrhli horní osmičku, zub to byl velký, rozložitý a ke kosti poněkud přirostlý a následkem toho mám kromě díry ještě trochu seštychované patro. Předepsali mi antibiotika, ale já to chtěl zvládnout jen propolisem a šalvějí. Rozmyslel jsem si to až v neděli ráno se solidní horečkou a zvláštní žlutou tekutinou, co mi vytékala z dotyčné nosní dírky. Teď už je to lepší, skoro zase normální.
Viděli jsme se o víkendu s Olgou a Toníčkem, ale jinak jsme v podstatě doma. Popravdě řečeno, nejvíc sms jsem si v posledních dnech vyměnil s GSM topením na chalupě.
Čímž neříkám, že je to nuda. Zrovna před chvílí se ze záchoda ozvalo mammíííí!„Co?“
„Já si prdla a z toho se lekla!“